Úvod
Astma je imunitní onemocnění u mladých a středně starých koček, jedná se o respirační alergickou reakci na specifické alergeny z prostředí. Alergenem mohou být pyly trav a dřevin, prach, prachoví roztoči nebo různé chemické látky. Podstatou alergického onemocnění je ,,přemrštěná“ reakce imunitního systému na běžnou látku z prostředí. Mnohdy není možné přesně určit, co alergii vyvolává, aby bylo možné příčinu odstranit.
Klinické příznaky
Při astmatickém záchvatu dochází k zánětlivému otoku dolních cest dýchacích a nejčastějším projevem je záchvatovitý chronický kašel. Kašel je často jediným příznakem, může se přidat dýchání s otevřenou tlamou či lapání po dechu. V těžkých případech má kočička pokleslý apetit, na základě čehož hubne a slábne, a její celkový zdravotní stav se zhoršuje.
Diagnostika
Astma se diagnostikuje těžko, protože není vždy možné určit příčinu. Do diferenciální diagnostiky je nutné zahrnout mnoho repiračních onemocnění a většinou až když se vše vyřadí, přijde na řadu uvažování nad touto nemocí. Pokud však kočička splňuje výše uvedená kritéria a příznaky, a nemoc se zlepšuje po kortikosteroidech, je astma pravděpodobné. Diagnózu může potvrdit bronchoalveolární laváž (výplach), kde se nalézají specifické buňky (eozinofily), případně rentgen nebo bronchoskopie. V krvi lze nalézt protilátky IgE, ty ale ne vždy musí souviset s astmatem.
Terapie
V současné době se využívá inhalačních nebo orálních kortikosteroidů, případně v kombinaci s bronchodilatačními medikamenty. Avšak tato terapie je ve většině případů doživotní a může mít vedlejší účinky na organismus kočky. Tato terapie také nemusí mít žádoucí terapeutický efekt a nezabrání progresi onemocnění. Nyní je k dispozici terapie mezenchymálními kmenovými buňkami (MSC).
Mechanismus účinku MSC
MSC mají imunomodulační účinek. To znamená, že svými vlastnosti ovlivňují chování imunitních buněk, T a B lymfocytů. MSC vylučují faktory, které redukují činnost T lymfocytů a tím zabraňují produkci prozánětlivých látek a přehnaným reakcím těchto buněk. Důležité také je, že podporují vývin tzv. regulačních T buněk, které brání patologickým reakcím imunitního systému.
Studie
V minulosti vyšly i klinické studie léčby astmatu koček pomocí mezenchymálních kmenových buněk. Pilotní studie autorů z univerzity v Missouri zahrnula do léčby 6 koček s akutním astmatem, čtyřem byly aplikovány kmenové buňky do periferní žíly a dvěma pouze fyziologický roztok. Byly použity různé dávky a kočky byly poté sledovány 9 měsíců. Klinické příznaky byly posuzovány pomocí vyšetření bronchoalveolární laváže, RTG a počítačové tomografie.
Po 9 měsících došlo u všech 4 koček léčených MSC ke snížení procenta zánětlivých eozinofilů v sekretu plic na bazální hodnoty (6%), kdežto v plicích koček léčených placebem bylo 20% eosinofilů. U koček léčených MSC byla zjištěna snížená hyperreaktivita dýchacích cest, stejně tak se zmenšil jejich otok.
Závěr
Astma postihuje 1-5% koček a jedná se o nepříjemný a nesnadno léčitelný problém. Mezenchymální kmenové buňky aplikované do žíly mohou pomoci regulovat imunitní systém a tím úspěšně bojovat proti tomuto onemocnění.
Zdroj: TRZIL, Julie E, Isabelle MASSEAU, Tracy L WEBB, et al. Intravenous adipose-derived mesenchymal stem cell therapy for the treatment of feline asthma: a pilot study. Journal of Feline Medicine and Surgery. 2016, 18(12), 981-990
