Atopická dermatitida (AD) je kožní zánětlivé a pruritické onemocnění. Na vzniku a rozvoji se uplatňují genetické predispozice, imunitní stav jedince, porucha kožní bariéry a faktory vnějšího prostředí (stres, aeroalergeny, potrava). Prevalence nemoci u zvířecích pacientů se pohybuje kolem 10–15 %. Je charakteristické, že dochází ke snížení množství lipidů v kožní bariéře. Dysregulace imunitního systému se týká především T lymfocytů, v akutní fázi se na patogenezi nemoci podílejí především Th2 lymfocyty, v chronické fázi Th1 i Th2 lymfocyty. V nynější době se k léčbě používají především kortikoidy (popř. jiná imunosupresiva), inhibitory Janus kinázy v kombinaci s přípravky (krémy, šampóny apod.), jež pomáhají chránit a udržet kožní bariéru, zvlhčují kůži a můžou mít antiseptické účinky. Kortikoidy se uplatňují díky schopnosti imunosuprese, mají účinek protizánětlivý a tlumí svědivost. Inhibitory Janus kinázy tlumí buněčné dráhy související s pruritem a alergickou reakcí. Lze využít též specifickou alergenovou imunoterapii (tzv. desenzibilizace nebo hyposenzibilizace), jež slouží ke zvýšení tolerance k environmentálním alergenům. Protože klasická léčba je ne vždy úspěšná a jmenovaná léčiva mohou mít závažné nežádoucí účinky, zkoumají se i jiné možnosti terapie.
Jednou z nejnovějších možností léčby AD je použití mezenchymálních kmenových buněk (MSC), což jsou multipotentní buňky vyskytující se v mnoha tělesných tkáních a slouží k jejich přirozené regeneraci. Vylučují mnoho látek, jež mají mimo jiné účinek protizánětlivý a imunomodulační. Jsou schopny interagovat s vrozenými i specifickými imunitními mechanismy, což vede k potlačení proliferace, diferenciace a aktivace imunitních buněk, které se podílejí na abnormální imunitní reakci.
Již studie autorů Villatoro et al. (2018) prokázala přínos léčby AD pomocí MSC u psů (viz zde). Enciso et al. (2019) zaznamenali signifikantní zlepšení u 12 psů léčených opakovanými intramuskulárně aplikovanými dávkami kryoprezervovaných MSC z tukové tkáně. Bylo pozorováno zlepšení CADLI skóre (Canine Atopic Dermatitis Lesion Index) a pruritu, nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky. Ramos et al. (2020) aplikovali opakovaně intravenózně MSC 16 psům rozděleným do tří skupin dle závažnosti onemocnění a monitoring probíhal 82 dnů. Aplikace vedla k zeslabení klinických projevů AD a snížení CADESI-4 skóre (Canine Atopic Dermatitis Extent and Severity Index), redukci tloušťky epidermis a epidermálního edému. Pruritus byl výrazněji snížen u lehce a středně závažně postižených zvířat. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky. V nejnovější studii Kim et al. (2022) byly použity samotné MSC izolované z tukové tkáně psů (cASCs) nebo extracelulární vezikuly (cASCs-EVs) z nich izolované a byly aplikovány podkožně myším s uměle vyvolanou AD. cASCs i cASCs-EVs podpořily reparaci kožní bariéry, hydrataci stratum corneum, redukovaly aktivaci JAK/STAT signalizačních drah, a tedy pruritus. Nejen samotné MSC, ale i jejich EVs jsou schopny tlumit chronický zánět a napomoci obnově poškozené kožní bariéry.
MVDr. Markéta Slaná
Zdroje:
- Enciso N et al. (2019): Multidose intramuscular allogeneic adipose stem cells decrease the severity of canine atopic dermatitis: A pilot study. Veterinary World, 12, 1747-1754.
- Kim SY et al. (2022): Mesenchymal Stem Cells and Extracellular Vesicles Derived from Canine Adipose Tissue Ameliorate Inflammation, Skin Barrier Function and Pruritus by Reducing JAK/STAT Signaling in Atopic Dermatitis. Int J Mol Sci., 23, 4868. doi: 10.3390/ijms23094868.
- Ramos FO et al. (2020): Canine atopic dermatitis attenuated by mesenchymal stem cells. J Adv Vet Anim Res., 7, 554–565.
