Postižení astmatem se bohužel nevyhýbá ani některým zvířatům. U koní toto chronické respirační onemocnění ovlivňuje zdraví, kvalitu života a sportovní nebo pracovní využití. Klinické projevy nemoci vznikají kvůli hyperreaktivitě, remodelaci a zánětu dýchacích cest, jejich infiltrací neutrofily, dále dochází k akumulaci hlenu a reverzibilní obstrukci dýchacích cest. Tradiční léčba zahrnuje systémově nebo lokálně podávané kortikosteroidy a bronchodilatátory, jež zmírňují klinické projevy nemoci, ale nemají vliv na vzniklou remodelaci dýchacích cest a exacerbace onemocnění kontrolují pouze dočasně. Návrat k předchozí výkonnosti je vzácný. Další důležitou součástí léčebné strategie je pokusit se minimalizovat expozici zvířete alergenu, pokud je znám.
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) jsou v organismu přítomné nediferenciované buňky, které jsou schopné sebeobnovy a diferenciace do specializovanějších typů buněk. Jejich důležitou vlastností je schopnost imunomodulace. Protizánětlivý účinek MSC je zprostředkován především díky modulaci Th1 a Th2 cytokinů a indukci T-regulačních lymfocytů. Na jejich účinku se podílí sekrece mnoha bioaktivních látek. V mnoha in vitro studiích byla prokázána schopnost MSC ovlivnit lokální imunitní odpověď v plicích. Povzbudivých výsledků bylo též dosaženo při použití mononukleárních buněk izolovaných z kostní dřeně po intratracheální aplikaci. Bylo pozorováno signifikantní zmírnění respiračního úsilí, snížení neutrofilie a hladiny IL-10.
Studie Adamič a kol. (2022) zkoumala bezpečnost a účinnost intrabronchiální aplikace autologních MSC z tukové tkáně u koní. Studie se účastnilo 20 koní, polovina byla léčena MSC a druhá polovina perorálně podávaným dexamethazonem. Lokální aplikace MCS byla zvolena z důvodu menšího rizika vzniku nežádoucích účinků a nižšího množství buněk nutných pro aplikaci. Hodnocen byl klinický a endoskopický stav dýchacích cest. Tekutina získaná bronchoalveolární laváží (BALF) se hodnotila cytologicky (množství a diferenciální rozpočet buněk) a byla měřena koncentrace cytokinů (IL-1β, IL-4, IL-17, TNF-α, IFNγ na úrovní mRNA a proteinů). Hodnocení bylo prováděno před aplikací MSC a tři týdny po aplikaci. Koně byli monitorováni z hlediska rekurence onemocnění dalších 12 měsíců.
Krátkodobý účinek léčby byl podobný u obou skupin, aplikace MSC i dexamethazon signifikantně zlepšily klinické skóre. Cytologická analýza BALF též prokázala srovnatelné zlepšení u obou skupin. Dále došlo ke snížení exprese mRNA IL-17 a hladiny proteinů IL-1β, IL4, TNF-α v BALF (MSC i kortikoidy vykazovaly podobný efekt). Významný rozdíl se ale ukázal v rámci dlouhodobého klinického účinku – u skupiny koní léčených dexamethazonem se příznaky astmatu navrátily krátce po vysazení terapie, zatímco u MSC skupiny byl efekt stabilní nejméně 300 dní.
Studie tedy prokázala pozitivní a dlouhodobý efekt MSC v léčbě astmatu u koní a během ročního monitoringu nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky související s jejich podáním.
MVDr. Markéta Slaná
Zdroj:
Adamič N, Prpar Mihevc S, Blagus R, Kramarič P, Krapež U, Majdič G, Viel L, Hoffman AM, Bienzle D, Vengust M (2022). Effect of intrabronchial administration of autologous adipose-derived mesenchymal stem cells on severe equine asthma. Stem Cell Res Ther. 13, 23. doi: 10.1186/s13287-022-02704-7.
