Amniová membrána v medicíně
Amniová membrána je vnitřní zárodečný obal, jehož funkcí je ochrana zárodku. Jedná se o avaskulární tkáň a je složena z epiteliálních a stromálních (tedy i kmenových) buněk, dále obsahuje kolagen, elastin, gylkoproteiny a proteoglykany, například hyaluronan nebo chondroitin. Tyto komponenty amniové membrány vylučují velké množství růstových faktorů (například transformační růstový faktor, epidermální růstový faktor, bazální fibroblastový růstový faktor a mnoho dalších). Vlastností amniové membrány se využívá ve veterinární medicíně v hojení ran nebo rohovkových vředů. Amniová membrána má proangiogenní (tvorba nových cév) a protizánětlivé účinky, podporuje hojení a nevytváří jizvy. Pro léčebné účely například ve zmíněné oftalmologii se využívají amniové štěpy, které se vnesou přímo na místo vředu. Na místě se vytvoří nové cévy, které vřed prokrví a pomocí tohoto mechanismu a růstových faktorů se vřed vyhojí.
Kmenové buňky z amniové membrány
Růstové faktory v amniové membráně jsou vylučovány buňkami, ze kterých je složena. Jelikož je celá placenta známým zdrojem mezenchymálních kmenových buněk, brazilští autoři vydali souhrnný článek1, kde popisují vlastnosti těchto kmenových buněk v amniové membráně. Mezenchymální kmenové buňky izolované z amniové membrány (AM-MSCs) mají stejné vlastnosti jako dospělé kmenové buňky dle International Society for Cellular Therapy. Jelikož se jedná o mladé buňky, vykazují podobně jako kmenové buňky z pupečníku vyšší proliferační (množící) kapacitu a lepší diferenciační potenciál. Izolační protokoly již byly stanoveny pro kočky, psy, koně, prasata i lidi. Amniová membrána je navíc velmi lehce získatelný zdroj, který nevyžaduje invazivní zásah do organismu. Kmenové buňky, obsažené v amniové membráně nevykazují žádnou negativní imunologickou odpověď, takže se dají využít u jakéhokoliv zvířete stejného druhu, stejně jako amniová membrána samotná. Autoři ve svém článku zmiňují i starší studie, kde byly AM-MSCs využity v neurologii (poranění páteře u opic a myší), v ischemických problémech (nedokrvení končetiny u myši), v léčbě zánětu dělohy (endometritis) klisen nebo při poškození šlach. Největších úspěchů však amniová membrána nebo AM-MSCs dosahují v léčbě očních vředů nebo nehojících se ran.
Závěr
Z článku brazilských autorů vyplývá, že amniová membrána a mezenchymální kmenové buňky z ní mají velký potenciál v léčbě mnoha problémů u zvířat. Hledání nových a dobře dostupných zdrojů je důležité pro zefektivnění celého procesu léčby kmenovými buňkami.
Zdroj
1. AMBRÓSIO, C. E., ORLANDIN, J. R., OLIVEIRA, V. C., et al. Potential application of aminiotic stem cells in veterinary medicine. Animal Reproduction. 2019; 16(1): 24-30