Kočičí mezenchymální kmenové buňky v léčbě zánětu střev

Autoimunitní onemocnění střev u koček

Inflammatory bowel disease (IBD, zánětlivé onemocnění střev) je autoimunitní onemocnění ve střevě, které se často objevuje u koček a způsobuje průjmy, zvracení a ztrátu váhy. Dalšími činiteli vzniku onemocnění mohou být genetická predispozice, infekce či potravinová alergie. Léčba tohoto onemocnění většinou zahrnuje změnu diety, antibiotika v případě infekce a imunosupresiva (např. kortikosteroidy). Některé kočky však nereagují na žádnou z těchto léčebných metod.

Mezenchymální kmenové buňky v léčbě imunitních chorob

Již dřívější studie ukázaly, že mezenchymální kmenové buňky (MSCs) zmírňují zánět působením na imunitní buňky. Toho lze využít při léčbě zánětlivých a imunitních chorob ve veterinární medicíně. MSCs produkují rozpustné faktory (např. tumor-nekrotizující faktor, oxid dusný nebo prostaglandin E2), které se podílí na změnách mikroprostředí a imunomodulaci. Předmětem účinku těchto faktorů jsou především regulační T lymfocyty, které se podílí na imunitní odpovědi. Vědci z Jižní Koreje se rozhodli prozkoumat faktory produkované kočičími MSCs a jejich účinek na zánět střev, aby lépe pochopili podstatu jejich působení a poukázali na výhody terapie IBD mezenchymálními kmenovými buňkami.

Metodika a výsledky studie

Ve studii byly použity myši jako model pro zánětlivé onemocnění tlustého střeva (kolitis). Ten byl indukovaný podáváním dextran-sulfátu sodného (DSS). K experimentální léčbě byly použity kočičí mezenchymální kmenové buňky z tukové tkáně. Po aplikaci DSS myši vykazovaly příznaky jako je průjem, krvácení z konečníku, bolest, snížená aktivita a ztráta váhy.  Myši byly rozděleny do dvou skupin, z nichž jedna byla léčena MSCs a druhá pouze fosfátovým pufrem (PBS, neúčinná látka). Obě skupiny byly porovnávány s jedinci, kterým nebylo podáváno DSS. Po desátém dni od začátku léčby skupina léčená MSCs vykazovala nižší intenzitu příznaků než skupina léčená PBS. Histologicky a patologicky byla potvrzena zánětlivá infiltrace ve sliznici, překrvení, nekróza, ulcerace a zkrácení střeva. Obě skupiny, MSCs i PBS, vykazovaly zkrácení střev oproti zdravým jedincům, avšak u skupiny s MSCs v mnohem menší míře, stejně jako pokles dalších histologických příznaků. Podobné výsledky byly pozorovány při změně váhy – pokles váhy po 10 dni byl mnohem více znatelný u skupiny léčené pouze PBS.

Produkce solubilních faktorů

Záměrem studie však nebyl pouze klinický obraz léčby pomocí mezenchymálních kmenových buněk, ale také průkaz sekrece protizánětlivých faktorů. Zprostředkovatelem zánětu jsou zánětlivé cytokiny (interleukiny-IL či interferony), které exprimují mRNA. Ta sloužila jako marker hladiny zánětlivých cytokinů ve střevech. Mnohem nižší hladiny vykazovala skupina léčená MSCs. Naopak, exprese protizánětlivých cytokinů (IL-4 a IL-10) byla u této skupiny zvýšená. V dalších částech studie autoři dále zkoumali produkci prostaglandinu E2, který se podílí na regulaci imunitní odpovědi a dalších faktorů.

Klinické případy

Tato studie ukazuje, jakým způsobem působí mezenchymální kmenové buňky při zánětlivém onemocnění střev, je však omezena na myší modely. Léčba tohoto, i dalších autoimunitních či alergických onemocnění u zvířat už v dnešní době probíhá v mnoha zemích. V našem projektu se vyskytují pacienti trpící astmatem (kočky) či atopickou dermatitis (psi). Naším nedávným úspěšně léčeným pacientem byl kocour trpící právě výše zmíněným IBD. Jeho případ naleznete v sekci Naši pacienti – léčba koček.

Zdroj

Související články