Ztráta koordinace, nezvyklé postavení tlapek nebo epileptické záchvaty. Neurologické potíže mohou psovi výrazně změnit život a pro jeho majitele představují náročnou situaci. Jednou z možných příčin je nekrotizující meningoencefalitida (NME), závažné zánětlivé onemocnění mozku. Vědci proto hledají nové možnosti, jak ovlivnit jeho průběh a zmírnit neurologické projevy.
Jednou z nich je využití mezenchymálních kmenových buněk. Jejich účinky u psů s předpokládanou časnou formou NME sledovala studie publikovaná v časopise Journal of the American Veterinary Medical Association.
Když zánět zasáhne nervový systém
Nekrotizující meningoencefalitida patří mezi závažná neurologická onemocnění psů. Postihuje mozek a jeho obaly a může se projevovat různými způsoby – od poruch koordinace a nesprávného postavení tlapek přes změny vědomí až po epileptické záchvaty. Častěji se vyskytuje u některých malých plemen, mimo jiné u mopsů.
Přesná příčina onemocnění není plně objasněna. Významnou roli v jeho průběhu však hrají zánětlivé procesy v centrálním nervovém systému. Právě proto se výzkum zaměřuje také na možnosti ovlivnění imunitních reakcí, které se na rozvoji onemocnění podílejí.
Proč vědci zkoumají kmenové buňky
Mezenchymální kmenové buňky jsou předmětem výzkumu nejen pro svůj potenciál podporovat obnovu tkání, ale také pro schopnost ovlivňovat imunitní reakce. Toto působení, označované jako imunomodulační, je zajímavé zejména u onemocnění, při nichž hrají významnou roli zánětlivé procesy.
Právě jejich potenciál při léčbě neurozánětlivých onemocnění zkoumala zmíněná studie. Vědci sledovali, jak se po podání alogenních mezenchymálních kmenových buněk vyvíjí neurologický stav 13 mopsů s předpokládanou časnou formou NME. Zaměřili se nejen na změny klinických příznaků po léčbě, ale také na dlouhodobý vývoj zdravotního stavu a snášenlivost terapie.
Výsledky byly výrazné: rychlé zlepšení klinických příznaků, zachování remise a dobrá tolerance léčby
U všech sledovaných psů došlo ke zlepšení neurologického skóre během prvních 24 hodin po první dávce. Průměrné zlepšení dosáhlo 86 %. Neurologické skóre hodnotilo závažnost klinických příznaků, jeho zlepšení proto neznamená, že se všichni psi během jediného dne zcela vyléčili.
Zajímavý byl také dlouhodobý efekt léčby kmenovými buňkami. V době publikace studie byli všichni sledovaní psi v remisi, tedy bez aktuálních klinických projevů onemocnění. Doba sledování jednotlivých psů se pohybovala od 5 do 43 měsíců. U sedmi ze třinácti psů remise přetrvávala i bez další léčby kmenovými buňkami, zatímco u zbývajících šesti byla později nasazena imunosupresivní léčba.
Psi kmenové buňky také dobře tolerovali, pouze v 10 % případech se po podání objevily mírné nežádoucí účinky.
Výsledky studie podporují další výzkum mezenchymálních kmenových buněk u neurozánětlivých onemocnění psů. Přestože šlo o malou studii bez kontrolní skupiny, přinesla klinická data, která naznačují potenciál této léčby a ukazují, proč se imunomodulační působení kmenových buněk stává předmětem zájmu veterinárního výzkumu.
Zdroj:
Windsor RC, et al. Intravenous allogeneic mesenchymal stromal cell therapy in 13 Pugs with presumptive early necrotizing meningoencephalitis. Journal of the American Veterinary Medical Association, 2025. DOI: 10.2460/javma.25.05.0354.
