Dysplazie kyčelního kloubu (DKK) je dědičně podmíněné vývojové onemocnění, které způsobuje zvýšenou pohyblivost a uvolněnost kloubu a jeho špatný vývin. Na jeho vzniku se vedle dědičnosti podílí i vnější vlivy (plemeno, velikost psa, zátěž atd). Predispozice k tomuto onemocnění mají především větší plemena psů.
Vznik onemocnění
Kyčelní kloub je složen z hlavice stehenní kosti a kyčelní jamky, která může mít různou hloubku, což je opět jeden z faktorů vzniku DKK. Je-li příliš mělká, může z ní hlavice snáze vypadnout. Struktury u sebe drží pomocí kloubního pouzdra a také vazu, který vede z hlavice stehenní kosti do středu kyčelní jamky. Kloubní dutina je vyplněna synoviální tekutinou. Štěně s predispozicí se rodí se zdravým kloubem, onemocnění se rozvíjí vlivem více faktorů. Postupná nestabilita a uvolněnost kloubních vazů má za následek nefyziologický pohyb celého kloubu, dochází k změně polohy a utváření jednotlivých struktur a poškozování chrupavky. Rozvíjí se osteoartritida, dochází k nárůstu kostních výrůstků a oploštění hlavice stehenní kosti. S postupujícím časem se změny zhoršují a v posledních fázích dochází k částečnému vykloubení stehenní kosti.
Diagnostika
Dle norem FCI (mezinárodní kynologická federace) pro zařazení jedince do chovu je zaveden tzv. klasický diagnostický postup. Posuzovaný jedinec musí mít minimálně 12 měsíců a stěžejním hodnocením stupně DKK je rentgenologický záznam (RTG). Ten je prováděn v celkové anestezii (ev. hluboké sedaci) a jsou přesně zadány polohy při snímkování. Toto provádí ošetřující veterinární lékař, výsledné snímky se odesílají posuzujícímu veterináři – specialistovi pro dané plemeno. Stupně se hodnotí písmeny A-E.
V praxi se využívá tzv. časná diagnostika, která se provádí ve věku 3-4 měsíců a provádí ji jakýkoliv zkušený veterinární lékař za účelem včasného odhalení problému a nasazení léčby. Provádí se v celkové anestezii a zahrnuje více rentgenologických projekcí a posouzení dalších příznaků. Tento postup je důležitý pro včasné odhalení nemoci a nasazení vhodné léčby či prevence rozvoje.
Léčba
Vhodný management je důležitý v každém případě, jedná se především o redukci váhy a kontrolovanou pohybovou zátěž. Dalším preventivním a léčebným opatřením je nasazení léků proti bolesti a protektivních látek, které zabraňují rozvoji artrózy (chondroprotektiva; glukosamin sulfát, proteoglykany, kolagen, kyselina hyaluronová, antioxidanty…). Operativní řešení zahrnuje několik náročných metod (např. trojitá osteotomie pánve, resekce hlavice stehenní kosti atd.).
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) mají schopnost diferenciace v buňky chrupavky a vylučují mnoho faktorů, čímž pomáhají regeneraci chrupavky. V případě dysplazie kyčelního kloubu je velmi důležité začít s terapií kmenovými buňkami včas, tedy u mladších psů s nižším stupněm DKK. Nejvhodnějším nosičem pro MSC je krevní plazma.
Studie léčby DKK pomocí mezenchymálních kmenových buněk
Do studie bylo zařazeno 39 psů s artrózou v kyčelním kloubu s průměrným věkem 4,5 roku a průměrnou váhou 35 kg. Follow-upy byly nastaveny na 1, 3 a 6 měsíců po aplikaci. Výsledky byly hodnoceny jako procento zlepšení od stavu v den aplikace. Posuzovány byly rentgenologické snímky, pohyblivost a funkce klubu, bolestivost, atrofie svalstva a hodnocení majitele (celkový stav psa). 19 psům byly podány MSC do kyčelních kloubů a 20 psům pouze krevní plazma.
V hodnocení bolestivosti došlo ke zlepšení po 6 měsících v obou skupinách. Taktéž došlo ke zlepšení funkčnosti kloubu, stejně tak ke zlepšení pohyblivosti. Změny na RTG nebyly po 6 měsících statisticky významné, proto by byla doporučována pro přesnější ověření účinku magnetická rezonance. Vyšší stupeň zlepšení vykazovali psi léčení pomocí mezenchymálních kmenových buněk než samotnou plazmou. Majitelé hodnotili léčbu velmi pozitivně.
Závěr
Jelikož mají mezenchymální kmenové buňky potenciál obnovovat chrupavku a regenerovat změny v kloubu, jeví se jako vhodný léčebný prostředek tohoto velkého psího problému. S léčbou je nutné začít včas a dodržovat vhodný management, stanovený veterinárním lékařem.
Zdroj
CUERVO, B. et al. Hip Osteoarthritis in Dogs: A Randomized Study Using Mesenchymal Stem Cells from Adipose Tissue and Plasma Rich in Growth Factors. International Journal of Molecular Sciences [online]. 2014, 15(8), 13437-13460
